Přeložila jsem vám hrozně pěkný rozhovor s Carmit z června roku 2007, kde mluví moc hezky a hlavně otevřeně o svém životě před PCD, tedy o svém problému s rozštěpem rtu, a o začátcích skupiny Pussycat Dolls.:)

"Narodila jsem se s obličejovou deformací!"
Carmit Bachar, 32, je v nejpřitažlivější skupině světa - the Pussycat Dolls. Ale když vyrůstala, cítila se jakkoliv jinak, než-li sexy.
Narodila jsem se do světla reflektorů. Když jsem vyrůstala jako jedináček v LA, moje Německo-Indonésko-Čínská maminka byla modelka a měla hodiny tance a můj Izraelský otec hrál ve filmy s Elvisem Presleym. Když mi byli 3, oznámila jsem svým rodičům, že bych chtěla pokračovat v jejich stopách a dostat se do show businessu. Problém? Narodila jsem se s rozštěpem rtu a patra. To znamená, že jedna strana mého horního rtu byla rozštěpená a kosti v mé čelisti a kolem mé pusy nerostli normálně. V podstatě jsem měla deformaci.
Pod kudlou
Do mých 16 let jsem měla skoro každý rok operaci, aby se můj stav zlepšil. Doktoři mi natahovali kůži mezi rtem a nosem a sešívali jí. Díky tomu můj nos nevypadal tak zploštělý a pusa tak vyzáblá, takže pokaždé, když jsem šla pod kudlu, lékaři prováděli drobné úpravy, aby pomohli mému obličeji vypadat víc normálně. Postupy byly bolestivé a trvalo několik měsíců, než se to vzpamatovalo-nenáviděla jsem, jak jsem byla pořád v nemocnici. Ve škole si ze mě děti dělali srandu. V tomhle věku jsem si ještě neuvědomovala, že vypadám jinak, jen jsem věděla, co je to, cítit strašné posmívání. Jediné, na co jsem se zaměřovala bylo vystupování. Když mi bylo 5, moje maminka mě zapsala do dětské skupiny. Opravdu mi to pomohl držet mou mysl dál od všech operací. Milovala jsem, že jsem byla v divadelních představeních jako Annie a vystupovala po městě, protože to byla jediná věc, která mi pomáhala věřit, že stojím na správné cestě. Myslela jsem, že uvnitř nebo venku z nemocnice, se držím svého snu stát se slavnou. Ale když mi bylo 7, můj sen se zhroutil. Moje máma mě vzala k hledači talentů, ale ten mi řekl, že s obličejem, jaký mám bych si neměla dělat moc velké naděje. Cítila jsem se tak odmítnutá. Máma mi řekla, že s časem a další operací budu vypadat zase lépe, tak jsem se snažila doufat. Říkala jsem si před každou operací, že budu vypadat perfektně, ale vždycky jsem byla zklamaná. Být dokonalá neznamenalo mít rozštěp rtu a zdálo se, že u mě tomu vždycky tak bude.
Nová naděje
Když mi bylo 13, doktoři mi řekli o významnější operaci, která mi měla konečně pomoct vypadat líp. Hrozně jsem se těšila, ale musela jsem počkat 3 roky, než se mé kosti přestali vyvíjet. Zabíjela jsem svůj čas hodinama tance, herectví a gymnastikou, ale uvnitř mě byla vždycky ta operace. Myslela jsem, že v dalších pár letech budu konečně vypadat dobře. Místo, aby věci šli k lepšímu, vše se zhoršovalo. Ve 14 se přestala moje čelist vyvíjet stejným tempem jako zbytek mého obličeje, ale způsobilo mi to, že se mi udělal podkus. Cítila jsem se ještě ošklivější, než kdy jindy. Když jsem se cítila smutná, přemýšlela jsem v rohu o operaci-byla jsem přesvědčena, že to obrátí můj život k lepšímu.
A potom v létě, mezi 3. a 4. ročníkem střední přišel ten velký den. Zatím mi bylo 16, a moji doktoři řekli, že jsem připravena. V ten den, kdy jsem přišla do nemocnice na zákrok jsem byla hrozně natěšená. Během 5.hodinové procedury lékaři řezali mojí dáseň nad předními horními zuby a přesunuli kost, aby mě zbavili mýho problému. Rozdíl byl vyplněný kovovou destičkou a nějakou kapalinou, která ztuhla jako kost. Moje pusa tak vypadala normálně, až na malou jizvu. Po operaci mi museli na dva týdny zdrátovat pusu, než se můj obličej mohl začít léčit a já nemohla mluvit. Nevadilo mi to - umírala jsem touhou vidět svůj nový obličej. Po několika hodinách, kdy mi splaskl otok jsem měla konečně možnost se podívat do zrcadla. Když jsem tak udělala, byla jsem v šoku- byla jsem vážně hezká. Začala jsem brečet, protože jsem měla obličej, který jsem si vždycky přála.
Bolestivý nezdar
Když doktoři vyndali dráty, dostala se mi hrozná novinka. Ukázalo se, že moje hlasivky se zmítali v průběhu operace. Když jsem se pokusila promluvit, můj hlas byl slyšet jen jako nádechy a měla jsem i trochu problém s řečí jako takovou. Nemohla jsem už ani přemýšlet o možnosti zase zpívat - vystupování bylo to, pro co jsem žila. Máma a já jsme se rozčilovali, ale doktoři nám řekli, že to lze snadno zpravit. Ale znamená to další operaci v následujícím půl roce. Během této doby jsem ve škole skoro nemluvila, protože jsem si připadala kvůli mé překážce trapně. Byly to drsný časy, ale nakonec jsem se vrátila do nemocnice na chirurgii - a o pár týdnů později jsem se cítila opravdu dobře.
Zářící hvězda
Můj poslední ročník střední školy byl úžasný. Na maturitní ples jsem šla s klukem, který se mi už dva roky líbil a vystupovala jsem jako zpěvačka a tanečnice v klubech a na různých akcích. Po maturitě, v roce 1992, jsem se mohla více soustředit na můj sen stát se slavnou a začala jsem vystupovat, kdekoliv jsem mohla.
V roce 1995 jsem potkala tanečnici, která se jmenuje Robin Antin. Chtěla založit skupinu dívek, které by zpívaly a tancovaly kabaretní styl a začali jsme dávat dohromady naše nápady. Přijali jsme další tanečnice a zkoušeli jsme v garáži Robin. Brzy jsme měli pravidelné koncerty v klubech - jako Pussycat Dolls. Udělala jsem nějaký choreografie a dostala možnost spolupracovat s No Doubt na jejich videu "Bathwater" v roce 2000. Popsala jsem to Gwen Stefani, a ta přišla o několik měsíců později na naší show. Milovala nás a v roce 2003 se jí podařilo dostat zástupce Interscope Records na jednu naši show, a víte co? Podepsali jsme to!
Teď žiju svůj sen, ale nikdy nezapomenu na svojí minulost. Jsem velvyslanec pro Operation Smile, organizaci, která pomáhá dětem s rozštěpem v rozvojových státech. Také jsem začala svojí neziskovou organizace "Smile with Me", abych dostala "rozštěpené" děti do umění vystupování. Doufám, že jim to pomůže v těžkých časech, jako se tak stalo u mě. A věřím, že jednoho dne si uvědomí, že tyhle boje jim jen pomáhají být na konci silnější.





Awww !! To je úžasné !! Miluju Carmit !! =* To je tak krásný, ale muselo to být hodně těžký žít s roštěpem.. =( Ale ona byla vždycky bojovnice.. =*